V matematice jsou dívky lepší jen na Islandu

Mezinárodní testování naznačilo, že ani jednotná škola nemusí být překážkou dobré výuky

Mezinárodní srovnávání žáků přineslo vedle několika žebříčků i další zajímavé poznatky. Například to, že dívky nemusejí být v matematice horší než chlapci, i když v Česku tomu tak je. A také že dobré školství nemusí být založeno na oddělování nadaných.

Tento týden byly publikovány výsledky největšího a nejdůležitějšího mezinárodního měření a porovnávání výsledků vzdělávání (PISA). V konkurenci 41 vyspělých zemí dopadla Česká republika poměrně dobře.
Výsledek patnáctiletých českých žáků v matematice je nad průměrem zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Statisticky významně lepšího výsledku než ČR dosáhlo jen sedm zemí.
V přírodovědné gramotnosti jsou výrazně lepší než my jen Finové a Japonci. Také v řešení praktických problémů jsou čeští patnáctiletí nad průměrem.
Jen v disciplíně zvané "čtenářská gramotnost" neboli porozumění textu a práce s ním nemůžeme být spokojeni. Tam jsme skončili lehce pod průměrem.
Vcelku jsme si od minulého měření před třemi lety polepšili.

V matematice jsou dívky lepší jen na Islandu

Výzkum však přinesl i zajímavé dílčí poznatky. Mezi ně bezpochyby patří rozdíly mezi chlapci a děvčaty. Česko patří k zemím, kde jsou nejpatrnější, zejména v oblasti matematické gramotnosti.
V matematice jsou čeští chlapci významně lepší než dívky. Menší rozdíly, ale stále ve prospěch chlapců, jsou v oblasti přírodovědné a v kategorii řešení problémových úloh z reálných životních situací.
Naopak ve schopnosti číst s porozuměním text a pracovat s ním jsou na tom lépe dívky. To ale není česká specialita. V tomto ohledu byly dívky lepší ve všech zúčastněných zemích.
Zajímavá je matematika. Lze dovozovat, že chlapci mají z biologické podstaty na matematiku prostě větší vlohy než dívky? Nejspíš nikoliv. V mnoha zemích se totiž tento rozdíl daří zmenšovat, ba dokonce eliminovat. Existuje také jedna země, kde mají mají děvčata v matematice výrazně lepší výsledky než hoši, a tou je Island.
Odborníci se domnívají, že rozdíly mezi pohlavími v přístupu v matematice jsou do značné míry důsledkem širšího kulturního a vzdělávacího kontextu. Je-li to tak, pak by měli naši učitelé přemýšlet, jak výuku matematiky přizpůsobit ženskému vnímání světa.
A to tím spíš, že se situace v tomto ohledu u nás nezlepšuje, ale spíše zhoršuje. Oproti výzkumu starému tři roky se rozdíl mezi chlapci a dívkami v matematických výsledcích zvětšil.
Za povšimnutí stojí také otázka děleného vzdělávání mládeže do patnácti let v zúčastněných zemích.
U nás jsme začátkem devadesátých let začali s víceletými gymnázii, tedy s určitou selekcí dětí podle nadání. Něco podobného se dělá také ve třetí třídě, kdy je možné hlásit se do škol s rozšířeným vyučováním například jazyků.

Nejlepší Finsko neposílá malé děti do gymnázií

V zásadě lze říci, že patnáctiletí žáci osmiletých gymnázií uspěli v testech PISA lépe než jejich spolužáci v běžných devátých třídách základních škol.
Na druhé straně je fakt, že prakticky nejúspěšnější země - Finsko vzdělává všechny děti do patnácti let společně.
Finské školství patří k nejlepším na světě dlouhodobě, ostatně stejně jako finská ekonomika. Ministryně školství Tuula Haatainenová přitom nedávno vysvětlila pro BBC News, že Finsko nechce jít a nejde cestou elitních škol. Alespoň ne do patnácti let. "V tomto věku nedělíme děti na nadané a na ty, kterým jde učení hůř. Jsme přesvědčeni, že nejlepších výsledků lze dosáhnout, když dostávají žáci prvních devět let školy stejné vzdělání." Na rozcestí různých vzdělávacích proudů se finští studenti dostávají až v šestnácti letech, kdy se rozhodují buď pro studijní směr, nebo pro odbornou přípravu.
Z šetření PISA skutečně vyplývá, že diferencované systémy, tedy ty, kde se žáci kolem desátého roku věku dělí do různých škol, mají o něco horší výsledky než ty jednotné. Avšak jen nepatrně, statisticky nevýznamně. Otázka, zda je lepší vzdělávat děti společně, nebo je selektovat do různých škol, zůstává tedy otevřená.
Ostatně jako i otázka ideální velikosti či naplněnosti tříd. Všichni tuší, že děti se učí tím snáze, čím méně je jich ve třídě. Avšak některé asijské vyspělé země, jako třeba Korea nebo Hongkong, jako by tuto zkušenost popíraly. Jejich výsledky v mezinárodním srovnání patří rovněž k nejlepším a přitom je známo, že tam mívají ve třídách kolem čtyřiceti žáků.
Překvapivě se ukazuje, že vzdělávací výsledky nejsou přímo úměrné ani výši výdajů na školství. Kdyby tomu tak bylo, museli bychom dopadnout hůř, protože naše výdaje nepatří k nejvyšším, spíše naopak.
Nejdůležitější věcí je podle expertů úroveň společnosti a vzdělanosti dospělé populace. "Čím vyšší je úroveň společnosti, tím lepší jsou výsledky patnáctiletých žáků," tvrdí zástupce mezinárodního řídícího výboru PISA Jan Koucký. Zároveň upozorňuje, že Česko patří mezi země s největší nerovností v přístupu ke vzdělání. Funguje zde velká selektivita žáků už od útlého věku, kdy děti podle svého nadání přecházejí už od základní školy do specializovaných škol, tedy hlavně víceletých gymnázií.

***

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD z roku 2003

Sběr dat proběhl v květnu 2003. Celkem se do něj zapojilo 41 zemí z celého světa (Británie nebyla nakonec do výsledku zahrnuta), z nichž třicet je členy OECD. Testování se zúčastnilo více než čtvrt milionu žáků. V Česku se výzkumu zúčastnilo celkem 260 škol (základních, speciálních, gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť) a 9919 žáků.

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST

Finsko 543
Korea 534
Kanada 528
Austrálie 525
Lichtenštejnsko 525
Nový Zéland 522
Irsko 515
Švédsko 514
Nizozemsko 513
Hongkong 510
Belgie 507
Norsko 500
Švýcarsko 499
Japonsko 498
Macao 498
Polsko 497
Francie 496
USA 495
Dánsko 492
Island 491
Německo 491
Rakousko 491
Lotyšsko 491
Česko 489
Maďarsko 482
Španělsko 481
Lucembursko 479
Portugalsko 478
Itálie 476
Řecko 472
Slovensko 469
Rusko 442
Turecko 441
Uruguay 434
Thajsko 420
Srbsko 412
Brazílie 403
Mexiko 400
Indonésie 382
Tunisko 375

Čtenářská gramotnost je schopnost jedince porozumět psanému textu, a používat jej k dosahování určených cílů

MATEMATICKÁ GRAMOTNOST

Hongkong 550
Finsko 544
Korea 542
Nizozemsko 538
Lichtenštejnsko 536
Japonsko 534
Kanada 532
Belgie 529
Macao 527
Švýcarsko 527
Austrálie 524
Nový Zéland 523
Česko 516
Island 515
Dánsko 514
Francie 511
Švédsko 509
Rakousko 506
Německo 503
Irsko 503
Slovensko 498
Norsko 495
Lucembursko 493
Polsko 490
Maďarsko 490
Španělsko 485
Lotyšsko 483
USA 483
Rusko 468
Portugalsko 466
Itálie 466
Řecko 445
Srbsko 437
Turecko 423
Uruguay 422
Thajsko 417
Mexiko 385
Indonésie 360
Tunisko 359
Brazílie 356

Matematická gramotnost je schopnost jedince poznat a pochopit roli, matematiky ve světě a dělat podložené úsudky

PŘÍRODNÍ VĚDY

Finsko 548
Japonsko 548
Hongkong 539
Korea 538
Lichtenštejnsko 525
Austrálie 525
Macao 525
Nizozemsko 524
Česko 523
Nový Zéland 521
Kanada 519
Švýcarsko 513
Francie 511
Belgie 509
Švédsko 506
Irsko 505
Maďarsko 503
Německo 502
Polsko 498
Slovensko 495
Island 495
USA 491
Rakousko 491
Rusko 489
Lotyšsko 489
Španělsko 487
Itálie 486
Norsko 484
Lucembursko 483
Řecko 481
Dánsko 475
Portugalsko 468
Uruguay 438
Srbsko 436
Turecko 434
Thajsko 429
Mexiko 405
Indonésie 395
Brazílie 390
Tunisko 385

Přírodovědná gramotnost je schopnost využívat přírodovědné vědomosti, klást otázky a z daných skutečností vyvozovat závěry

Zdroj: Lidové noviny, Radka Kvačková

Tiskni stránku |

Mapa webu

Přidej stránku na: Delicious | | Výměna odkazů